Katalog

Zámek Žerotínů

Stručný popis

V budově zámku nyní sídlí Kulturní zařízení a díky vysokému množství významných akcí je centrem kulturního dění ve městě. Koncem 90-tých let minulého století prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí. Zrenovované prostory nabízejí divadelní sál pro cca 300 lidí, v přízemí je umístěna kavárna s letní terasou, v kamenném sklepení se nachází M-klub, ve kterém se konají koncertní i divadelní představení.

Z historie zámku:

Dominantní stavbu tyčící se nad Rožnovskou Bečvou započal zřejmě Jan z Pernštejna roku 1538, ale dokončili ji Žerotínové kolem roku 1548 za meziříčského pána Viléma ze Žerotína. Zámek byl původně jednopatrový a zaujímal prostor severního křídla dnešního zámku. Na straně obrácené k městu byl opatřen dřevěnou pavlačí, která se táhla přes hradbu zámku až k městské zdi a po ní bylo možno projít až do farního kostela.

Za třicetileté války byl zámek několikrát vydrancován. Roku 1648 napadli město Švédové a zámek i město tehdy z velké části vyhořelo. Ještě téhož roku se podařilo zámek opravit a znovu obydlit.

Velkých změn doznal za Františka Ludvíka ze Žerotína, jenž dal zvýšit dosavadní budovu o patro a část obrácenou do nádvoří dal ozdobit arkádami. V barokních přestavbách pokračovala jeho žena Ludvíka Karolina ze Žerotína a od roku 1756 Michal Josef ze Žerotína. Ten přestavbu dokončil.

V jižním rohu křídla byla vybudována kaple, zasvěcená Smrtelným úzkostem Ježíše Krista, zdobená freskami, jejichž autorem je pravděpodobně přední moravský malíř období baroka Josef Ignác Sadler.

V zámku vznikly také dvě velké dvorany. Jedna z nich byla vybavena jevištěm a měla sloužit pro pořádání divadelních představení. Přilehlé okolí zámku zdobila velká květinová zahrada ve francouzském stylu, zřízená v polovině 17. století.

Za napoleonských válek po bitvě u Slavkova byla v zámku zřízena vojenská nemocnice.

V roce 1815 koupil zámek hrabě František Josef Kinský, ale jeho dědicové se o něj příliš nestarali a v roce 1854 jej prodali rakouskému státu ve značně zchátralém stavu.

O rok později, tedy roku 1855, zde byla zřízena ženská trestnice. Budova bohužel díky tomu podlehla zvláštním úpravám a většina cenných maleb a štukových výzdob vzala za své. Výše zmíněná květinová zahrada byla změněna na zeleninovou a sloužila potřebám kuchyně v trestnici. V roce 1909, byla trestnice zrušena.

Roku 1913 koupil budovu olomoucký arcibiskup František Sáleský Bauer, pro potřeby lidové strany. V době 1. světové války byl ale v zámku zřízen lazaret pro raněné vojáky, takže Bauerův sen vybudovat zde středisko katolických spolků se částečně realizoval až po skončení války.

V roce 1945 přešel zámek do majetku města a jak už bylo zmíněno na začátku, sídlí zde Kulturní zařízení města. Od roku 1996 procházel zámek generální opravou, která je z velké části hotova. V současnosti probíhají debaty o rekonstrukci a využití jižního křídla.

Zdroj: kniha Okres Vsetín, Fr. Šigut, Dějiny farnosti Valašské Meziříčí