Historie objektu barokní sýpky

Nejstarší části sýpky lze spojovat s poslední třetinou 17. století, kdy zřejmě vzniklo její jádro, vyzděné z místního jemnozrnného kamene. Vedle zámku stály i hospodářské objekty, které spolu s ním, podle nepřímé zmínky z roku 1642 vytvářely jakési nádvoří.

Patřily k nim chlév pro krávy, budova pro povozy a stáje pro koně, připomínané sice poprvé až v inventáři z roku 1706, ale nepochybně staršího data. Těsně kolem zámku a později průjezdem v něm vedla tradiční cesta ke kostelu Nejsvětější Trojice a v blízkosti zámku byla po polovině 17. století vybudována i okrasná zahrada, zřízená na místě vyhořelých předměstských domků.

Původní renesanční zámek si proto můžeme představit jako dvoukřídlý na půdorysu písmene L, za nímž se směrem západním rozkládal hospodářský areál. Tato stará situace se později promítla i do barokní přestavby zámku, kdy se přízemí starého zámku stalo součástí tohoto hospodářského zázemí, jak o tom nepřímo svědčí inventář z roku 1706, evidující majetek zemřelého majitele panství Maxmiliána ze Žerotína.

Většina starých hospodářských objektů byla zřejmě poškozena při švédském dobývání města v roce 1648, kdy kromě zámku vyhořelo také předměstí. Hospodářské objekty byly však na tomto místě po válce znovu obnoveny, což dokládá i výše zmíněný inventář.

Asi v roce 1716 byla zahájena celková přestavba zámku, která byla patrně v roce 1731 z vetší části dokončena, což vyplývá z inventáře pořízeného téhož roku při příležitosti úmrtí stavebníka Františka Ludvíka ze Žerotína. Kromě vlastního zámku je v inventáři zmíněn sklep, stáj vedle zámku a objekt pro kočáry a povozy. Ve druhé polovině 18. století potom došlo k barokně klasicistní úpravě zámecké sýpky, která zřejmě dostala svou nynější podobu s charakteristickými okny lemovanými plochými šambránami s ušima a vnitřní samonosnou konstrukcí, vzájemně spojovanou dřevěnými čepy.

Po prodeji panství v roce 1815 význam hospodářské budovy sýpky pozvolna upadal a její funkci postupně převzala hlavní sýpka panství, vybudovaná v roce 1748 v Krásně. Když byla v roce 1854 zřízena v zámku ženská trestnice, byl v sýpce zřízen sklad postelí a také v pozdějších letech sloužila sýpka k nejrůznějším skladovacím účelům a její devastace pokračovala až do roku 1991. V roce 1992 proběhlo vyklizení sýpky a byla zrekonstruována střecha objektu, v roce 1994 byl proveden stavebně-historický průzkum. Poté práce na rekonstrukci objektu ustaly.

Na dokončení oprav ve svých prostorách musela sýpka stále čekat. Konečně v letech 2004 - 2006 začalo město Valašské Meziříčí realizovat projekt Brána do Beskyd, jehož klíčovým výstupem bylo dokončení rekonstrukce sýpky. Druhým významným výstupem bylo zřízení agentury pro rozvoj mikroregionu Valašskomeziříčsko - Kelečsko, která v ní sídlí doposud pod názvem Rozvojová agentura VIA, o. p. s. (Projekt Brána do Beskyd byl z větší části spolufinancován v rámci evropské iniciativy INTERREG IIIA Česká republika - Slovenská republika. Příhraničním partnerem, který se na projektu podílel bylo slovenské město Čadca).

Od 10. října 2006 tvoří agenturu tři samostatné celky a to Informační centrum, Galerie Sýpka a Projektové centrum, jejíž cílem je podporovat regionální rozvoj, cestovní ruch a kulturu ve Valašském Meziříčí a jeho okolí.